Prvopočátky hasičstva v Grygově
V roce 1892 nařídilo olomoucké okresní hejtmanství obcím, aby zakoupily stříkačku a zřídily hasičské sbory. Grygov tehdy však neměl peníze, a tak musel řešit situaci nouzově. Na Horkách v městském kamenolomu a vápence byla velká pojízdná stříkačka s bronzovou otáčecí hlavou. Voda se však do ní musela nalévat. Obec ji prohlásila za požární stříkačku a správce Lukas slíbil, že ji při požáru zapůjčí.
Hasičským velitelem byl jmenován František Novotný z č. 77 a trubačem František Čejka z č. 10. Obecní výbor se usnesl, že každý rok dá do rozpočtu 100 zlatých na stříkačku, a tak na ni postupně našetří. Ve výboru se však vytvořily dvě skupiny názorů, jedni chtěli koupit dvoukolovou ruční stříkačku a druzí zase čtyřkolovou, která se nemusí při hašení sundávat z kol. Kvůli neshodám se nakonec nekoupilo nic.
V roce 1898 se urodilo hodně obilí a Grygov byl obležen stohy slámy. V čísle 79 u pana Grunty vznikl požár, střecha byla šindelová a oheň hrozil, že se rozšíří. Nakonec se vzňaly i sousední chlévy v čísle 80. K požáru přijelo celkem šest sborů, a tak obecní představitelé uznali že obec potřebuje vlastní stříkačku. V říjnu téhož roku byla zakoupena za 730 zlatých stříkačka i s hadicemi.
Občané se cvičili v hasičském umění sami a při jednom takovém cvičení byl zraněn na hlavě malý chlapec Josef Čejka. Chlapec se naštěstí uzdravil, ale tato událost se stala další pohnutkou k založení hasičského spolku v Grygově.
Na Ostatky v roce 1900 bylo v obci vybubnováno, aby se přihlásil, kdo chce být hasičem. Tehdy fungovaly v obci dva spolky, a to Čtenářský spolek Pokrok a Katolický dělnický spolek. Hasičský spolek se stal třetím grygovským spolkem. O Velikonocích bylo zakoupeno 25 kusů výzbroje pro členy.

Založení sboru dobrovolných hasičů v Grygově

V roce 1900 byl v obci Grygov založen na učitelem Šmehlíkem sbor dobrovolných hasičů a byli zvoleni tito první funkcionáři na valné hromadě v hostinci u Novotných:
František Novotný, předseda
Karel Šmehlík, jednatel
Jan Mádr, místopředseda
Šimon Strnad, náčelník
Josef Strnad, podnáčelník
František Navrátil, pokladník
František Očenášek, zbrojíř
Nově založený sbor měl 19 činných členů a 7 přispívajících.

První hasičské uniformy ušil krejčovský mistr v Majetíně. Grygovští hasiči nosili bílé pracovní šaty a krčmaňští kolegové je zlobívali, že jsou jako „sklínkaři“, což si naši hasiči nenechali líbit a označovali krčmaňské jako „trnkaře“ s jejich dvoukolovou stříkačkou.
Stříkačku a úplnou výzbroj zakoupila obec od firmy Smékal z Čech pod Kosířem. 16. července 1900 byla stříkačka slavnostně vysvěcena. Slavnost se kvůli dešťovým přeháňkám příliš nevydařila. Svěcení se účastnily sbory z Holice, Hodolan, Velkého Týnce, Krčmaně a Majetína.

 Jedna z nejstarších fotografií Sboru dobrovolných hasičů v Grygově pořízená po r. 1900

Prvá léta hasičského spolku v Grygově

První veřejné vystoupení hasičského spolku se uskutečnilo na slavnost svěcení praporu Katolického spolku dělnického. V roce 1900 se všichni bratři zúčastnili župního sjezdu v Holici. Typický župní sjezd zahrnoval slavnostní průvod vesnicí, mši, proslov s vítáním sborů a děkování, společný oběd, požární cvičení a na závěr malou slavnost s hudbou. Další župní sjezdy, kterých se účastnil i grygovský spolek, se uskutečnily ve Velkém Týnci, roku 1903 v Těšeticích, potom v Droždíně, Drahlově, v Horce a ve Štěpánově.

V roce 1904 se uskutečnila valná hromada, na které byli zvoleni noví funkcionáři. Předsedou se stal opět František Novotný a do výboru byli zvoleni: Šimon Strnad, Josef Strnad, Jan Mádr, František Navrátil, Jan Stejskal a náhradníky se stali František Očenášek a František Čamek. Na hospodaření spolku dohlíželi František Hlaváč a Jan Navrátil. Náčelníkem byl zvolen Šimon Strnad, četařem Jan Mádr. Jednatelem se stal Karel Šmehlík a pokladníkem Josef Strnad.
V roce 1906 měl výbor 23 činných členů a 8 přispívajících.

Hájiti statek bližního proti rozkymáceným živlům
V začátcích fungování se potýkal hasičský spolek s problémem, jak přepravovat stříkačku, a s neustálými opravami hadic. Stříkačka i hadice byly uloženy ve skladišti u močidla, kde bylo vlhko. Hadice stále praskaly a musely se zašívat. Nakonec sbor koupil od firmy Strejc z Chválkovic gumovou hadici dlouhou 25m a obec koupila další o délce 30m, k nim se ještě přikoupily dvě konopné hadice.

Společenská činnost hasičů

Činnost hasičského spolku se neomezovala pouze na přípravu k hašení požáru, ale zahrnovala řadu dalších aktivit. Hasiči pořádali plesy, slavnosti vinobraní, kabaretní večírky, ostatkové zábavy, dozvuky, výlety a hráli divadlo nebo pořádali divadelní představení olomouckých herců. V roce 1927 se zúčastnili také župního koulení kuželek.
V lednu 1923 zahájili sbírku na stavbu hasičského skladiště a uspořádali ples ve prospěch hasičského skladiště. Ve stejném roce byla stavba také dokončena.
Slavnostní otevření hasičského skladiště se uskutečnilo již 15. července 1923. Klíče od skladiště bývaly pro případ požáru uloženy u náčelníka, u zbrojíře, v trafice a v kovárně.

Sbor dobrovolných hasičů v Grygově v roce 1925

V roce 1930 slavili grygovští hasiči již 30let svého trvání. Při této příležitosti byla uspořádána zahradní veselice, na které se dostalo ocenění stříbrnými medailemi Františku Navrátilovi, Rudolfu Dosoudilovi a Františku Očenáškovi za třicetileté setrvání ve sboru. Josef Kunovský, vrchní ředitel kapitulních lesů ve Velké Bystřici,byl tehdy jmenován čestným členem za zásluhy o hasičský sbor. Součástí slavnosti byl také průvod obcí a požární cvičení.
V roce 1940 hráli hasiči v hájku divadelní hru Červený kříž. Hasičský sbor si poté ustavil svůj divadelní sbor, který v roce 1941 odehrál dvě divadelní představení. Peníze takto získané podporovaly další činnost spolku. V roce 1941 uspořádal divadelní kroužek v Čechovicích a ve Velkém Týnci představení: ,,Na šťastné planetě“.
6. března uspořádal hasičský sbor slavnostní pálení hranice na oslavu 85. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Když v roce 1937 prezident Masaryk zemřel, sešli se hasiči na smuteční schůzi, na které si připomněli zásluhy i památku prezidenta Osvoboditele.

Diplom uznání br. Rudolfu Dosoudilovi z roku 1925

Hasiči za okupace

V Protektorátu zrušili okupanti všechny společenské organizace kromě hasičů. Protektorátní vláda vydala nařízení platné od 1.1.1942, kterým se rušily některé zákony. Rovněž zanikl název „hasičské sbory“ a vznikl nový název „hasičstvo“. Bylo nařízeno, že každá obec musí mít hasičstvo. Majetek sboru přešel do vlastnictví obcí, které se měly starat o údržbu. Současně byl vydán zákaz vzdělávací činnosti.
V březnu roku 1940 dostali grygovští hasiči nabídku Hasičského závodu z Čech pod Kosířem na koupi ojetého vozu značky Fiat od pana Gustava Frištenského za 7000 Kč. Tři bratři s mechanikem R. Zdráhalem ze Vsiska se jeli na vůz podívat a doporučili jeho odkoupení. Už v roce 1941 oberlandrát zakál používání hasičského auta, nedovolil dokonce ani jeho užití pro převoz rakve zemřelého bratra na pohřeb.
Během války museli grygovští hasiči držet noční pohotovost a hlídkovat především v hasičském skladišti. Poslední pohotovostní hlídka se držela 7. května 1945.
V roce 1940 utvořili hasiči zábavní kroužek, který se zabýval především amatérským divadlem. V roce 1941 byla přijata do sboru skupina žen, a to Jarka Mrkvičková, Aloisie Bundilová, Ludmila Vojáčková, Božena Čejková st., Božena Čejková ml., Ludmila Březinová, Josefa Vychodilová, Jarka Šmoldasová, Slávka Simončičová, Ludmila Undajtyková, Dana Dysmasová, Drahomíra Prokešová, Libuše Zvonečková, Božena Skopalová, Marie Pospíšilová, Helena Stotrníková a Miluše Lešánková. Už dříve působily ve sboru aktivně sestry Gábová a Grochová.
Vycházkový hasičský kroj z těchto let podle popisu sestával z čapky, modré blůzy a černých kalhot. K základnímu hasičskému vybavení patřily kromě hasičské stříkačky a hadic také karbitové lampy, lana, hubky proti kouři, polnice a malá signálka.
V roce 1941 se uskutečnila v Grygově okrsková slavnost. Požárního cvičení se zúčastnily sbory z Velkého Týnce, Vsiska, Krčmaně, Majetína, Čechovic, Nelešovic, Suchonic a Grygova. Po požárním cvičení vystoupily ženy s prostnými cvičeními, žačky s tanečky a ženy se strojem, dále se uskutečnily samaritánské závody a hasičská beseda. Okresní úřad upozornil pořadatele, že na slavnosti nejsou přípustné žádné politické manifestace nebo demonstrace, které by ohrožovaly klid a pořádek, jinak pořadatele postihnou přísné tresty. Zvláštní upozornění se týkalo skutečností, že při předvádění hasičské besedy nesmí dojít k obcházení zákazu veřejných tanečních zábav.
Válečná léta znamenala útlum pro všechny dobrovolné spolky, ani hasiči nebyli výjimkou. V roce 1944 bylo hasičům uloženo, aby cvičili podle německého vzoru. Bratři ale odmítali provozovat za těchto okolností hasičská cvičení.
Rok 1945 je zaznamenán v protokolní knize hasičského sboru takto: „Protokol sepsaný při členské schůzi konané dne 1. května v hasičské zbrojnici za neobvyklé účasti všech bratří sboru.
Ještě než byla schůze zahájena donesl zprávu br. František Zemánek, že je válka skončena. Nastal neuvěřitelný jásot a nadšení. Načež br. velitel Tesařík zahájil schůzi jako obvykle a podotkl, že válka rapidně končí a ruská vojska že se přibližují, že je třeba větší ostražitosti. Br. velitel podal důkaz, že vesnici Přestavlky zapálili Vlasovci, spojinci Německa a zrádci ruského národa, a proto že je třeba v poslední chvíli býti bedlivými, aby v případě podobném Přestavlk byl hasičský sbor připraven. Bratři zbrojíři Horák a Gába byli požádáni, aby denně kontrolovali stroje, aby byly v každém případě ihned v chodu. Jakákoliv závada nepředvídaná byla ihned odstraněna. Po schůzi byla debata, která byla brzy ukončena, poněvadž zástupy občanů spěchaly k nádraží v jásotu, že je konec války. Proto br. velitel poděkoval za účast a schůzi ukončil.
Zapsal Josef Pól, t.č.jednatel“

Poválečná éra grygovských hasičů

První poválečné zápisy v pamětní knize vyzývají bratry k větší poslušnosti a pracovitosti. Dřívější nadšení se vrací jen velmi pomalu. Po skončení války se grygovští hasiči věnovali více preventivní činnosti, zajišťovali tzv. žňové hlídky (již od roku 1944) po dobu žní a hlídky při zábavních podnicích v obci a prováděli požární prohlídky komínů a vadného elektrického vedení v domácnostech občanů.
17. října 1948 si připoměli grygovští hasiči Den československého hasičstva.
O činnosti sboru vypovídají také zprávy jednatele a velitele přednesené na valné hromadě 2. ledna 1949, podle nichž sbor byl zastoupen na 4 okrskových schůzích, zúčastnil se župního sjezdu v Čertoryjích, požárního cvičení ve Velkém Týnci, okrskového cvičení v Nelešovicích, 7 bratří běželo štafetu směr Vsisko – Holice, dále se zúčastnili pálení hranice za Husa ve Velkém Týnci, pořádali v hostinci p. Novobrného Den československého hasičstva, uskutečnili 9 cvičení strojem.
Sbor konal 1 valnou hromadu, 2 výborové schůze a 15 členských schůzí. Sbor tvořili v roce 1948 1 zakládající bratr, 2 sestry samaritánky, 3 samaritáni, 22 činných bratří a 38 bratří přispívajících. Sbor odebíral odborný časopis Hasičská ochrana. Celkový příjem za rok 1948 činil 22.366,70 Kč a vydání činilo 13.869,70 Kč. Důležitou součástí aktivit hasičského sboru byla samaritánská činnost. V roce 1948 byla pomoc poskytnuta v 81 případech, z toho do nemocnice bylo odvezeno 11 případů a 17 případů bylo odesláno k lékaři. Ošetřující sestrou byla Ludmila Gábová.
Podle nařízení č. 13.12/12-50 byl sbor dobrovolných hasičů v Grygově reorganizován a přejmenován. Vznikla Místní jednota Československého svazu hasičstva v Grygově. Kromě místní jednoty byl obcí ustaven veřejný požární sbor, který podléhal místnímu národnímu výboru. Jeho velitelem byl jmenován Bohuslav Nedoma a podvelitelem František Uncajtyk.
V roce 1950 byl vydán zákon č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a živelnými pohromami. Péče o požární ochranu byla svěřena národním výborům. Mezníkem ve vývoji hasičstva bylo přijetí zákona č. 35/1953 Sb., o státním požárním dozoru, a vládního nařízení č. 95/1953 Sb., o reorganizaci státního požárního dozoru a požární ochrany. Byl vytvořen nový název Československý svaz požární ochrany.
V roce 1950 byl pro hasičskou zbrojnici objednán hasicí přístroj od firmy Sigmund z Lubína. V roce 1951 přidělil MNV místní hasičské jednotě devět nových vycházkových stejnokrojů a devět párů gumových holínek. Obuv dostali přednostně ti, kterým shořela během požáru u J. Šurýna a J. Skopalíka.
V lednu roku 1953 MNV nedoporučil na kandidátce za předsedu Aloise Pospíšila, který stál v čele hasičstva několik let. Ve stejném roce skončilo v oficiálních zápisech ze schůzí oslovení bratr a sestra a objevilo se nové oslovení soudruh. Měnová reforma v roce 1953 zasáhla nemile do rozpočtu sboru. Toho roku se vydařila hodová zábava a kácení máje, na kterých si spolek vydělal 7.600,- Kč, po výměně mu ale zůstalo 113,- Kč.
V roce 1955 se po celý rok neuskutečnilov ani jedno cvičení. ze společenských akcí uspořádali hasiči merendu honění medvěda se ziskem 490,- Kč. V roce 1956 se uskutečnila 4 cvičení se strojem a po poruše požárního vozu veškerá činnost ustala, pracovali jen předseda a jednatel. V roce 1955 dostala jednota přiděleno 9 lodiček na hlavu, 10 přilbe a 2 hasicí přístroje.
V roce 1958 aktivity hasičského sboru oživly. V následujícím roce se rozšířila hasičská zbrojnice, byly přistvěny dvě místnosti, jedna na uhlí a druhá na benzín. Změny přinesl zákon č. 18/1958 Sb., který nahradil zákon č. 35/1953 Sb.

Grygovští hasiči v letech 1960-1990 (ze vzpomínek pana Ladislava Majery a pana Miroslava Baďury)

V 70. a 80. letech za předsednictví Miroslava Poláška a za velitele Ladislava Majera pokračovali hasiči ve své bohaté činnosti. Většina členů sboru se stala čestnými dárci krve. Hasiči odpracovali mnoho hodin při dláždění chodníků, při výstavbě nákupního střediska, při opravě školy a stavbě nové mateřské školy.60. letech za předsednictví bratra Miroslava Kudličky a velitele Jana Zedníka se vyvíjela bohatá činnost jak po námětové stránce výcvikové, soutěžní a kulturní.

Hasičský zájezd – Písek 1974

Družstva hasičů se pravidelně zúčastňovala okrskových i námětových soutěží a cvičení. Dospělé vedl velitel Jan Zedník a mládež velitel Ladislav Majer. Obě skupiny většinou velmi úspěšně reprezentovaly obec a postupovaly vždy do okresních kol. Pravidelně jezdily na soutěže pořádané okolními sbory a samy je i pořádaly. Hasiči byli také dobrými sportovci, jejich fotbalové družstvo se účastnilo řady turnajů.
Hasiči pořádali plesy, letní i zimní zábavy, honění medvěda a karnevaly. Společně projezdili kus republiky a několikrát uspořádali i zájezdy do zahraničí (Polsko, Německo, Maďarsko). Pomoc hasičů byla potřebná také při jiných veřejných akcích, jako byly různé brigády při údržbě obecních prostranství apod.
Mezi grygovské hasičské stříkačky patřily v historii : nejstarší stříkačka firmy Sigmund, PS 8, PS 16 a Felicie. Dále používlai hasiči auta: Tatra 805 a Robur, Hasičský stejnokroj tvořila sváteční modrá uniforma a pracovní montérky pro výcvik.

Zvláště družstvo mladých hasičů nemělo v 70. letech v okrese konkurenci. Výcvikovým referentem byl několik let Ladislav Majet, který se o úspěchy mladých hasičů zasloužil nejvíce.
V 80. letech pokračoval ve výcviku našich mladých hasičů Jaroslav Lepič, který přivedl do hasičského spolku několik desítek chlapců a děvčat.

Sbor dobrovolných hasičů po roce 1990

Počátek tohoto období znamenal útlum pro hasičský spolek.
Obecní úřad zakoupil nový nákladní automobil Avia. Počátkem roku 1997 byla dokončena rekonstrukce hasičské zbrojnice. Zbrojnice byla nově omítnuta a na štítovou zeď byl namalován nový obecní znak. Bylo vybudováno nové sociální zařízení s novou vodovodní přípojkou, zabudován průtokový ohřívač, dále byla vyměněna keramická dlažba a bklady. V zadním traktu byla umístěna digitální telefonní ústředna. Všchny společenské organizace získaly možnost užívat klubovnu v hasičské zbrojnici.
V roce 1999 byla z důvodu rekonstrukce budovy obecního úřadu přemístěna siréna na střechu hasičské zbrojnice. Na náklady obce byla provedena generální oprava motorové stříkačky.

Hasiči a povodeň v roce 1997

Doba prázdnin bývá „okurkovou sezónou“. Jinak tomu ovšem bylo v roce 1997. Hned na začátku prázdnin se po vydatných deštích přihnala na Moravu katastrofa nevídaných rozměrů – povodeň. Koryta potoků a řek nestačila odvést obrovské množství vody, a ta brala s sebou vše, co jí stálo v cestě. tak se stalo, že dne 9.7.1997 byla z velké části zaplavena Olomouc a voda z řeky Moravy dotekla dne 9.7.1997 v předvečerních hodinách až donaší obce a zaplavila vše, co se nacházelo na západní a jižní straně železniční tratě v ulici Husova, Za Tratí a U Mlýna. 22 obytných domů občanů, Zemědělské družstvo – farma Grygov, Výroba pletiva, ČD – elektroúsek, firma H+V elektro-rozvaděče a další objekty byly zaplaveny vodou do výše cca 50 cm. Lužní les Království byl zcela zaplaven, voda začala do něho přetékat u nadjezdu přes koleje trati ČD.
Pod vedením ustavené povodňové komise, složené z členů obecního zastupitelstva byl již dne 8.7.1997 ve večerních hodinách svolán celý sbor dobrovolných hasičů obce a byly zadány hlavní úkoly pro případ možného ohrožení.
Ač zpočátku tomu nikdo nevěřil, dotekla voda dne 9.7.1997 ve večerních hodinách až do obce a díky utěsnění propustku pod tratí u zahrady pana Kohouta, se voda nedostala do celé obce. Měřením na tomto pro celou obec kritickém místě bylo zjištěno, že maximální výška hladiny se ustálila na nivelitě 206,14 m.n.m. dne 10.7.1997 ve 2.00 hodin.
Naši hasiči v úzké součinnosti i s dalšími ochotnými spoluobčany zajistili po více než čtyři dny nepřetržitou dvacetičtyřhodinovou pomoc všem, kteří ji potřebovali. Pomohli naložit a převézt více nž 1200 ks vepřového dobytka s mladými selátky z farmy ZD do okolních obcí, rozváželi pitnou vodu, zajišťovali hygienické a mycí prostředky, čerpali vodu ze sklepů a studní a pomáhali všuce tam, kde bylo potřeba.
Za tuto činnost patřilo poděkování především těmto členům SDH a spoluobčanům: Miroslavu Poláškovi, Ladislavu Utíkalovi, Milanu Koudelkovi ml., Ladislavu Vytáskovi, Ladislavu Gábovi, Petru Vytáskovi, Pavlu Peikertovi, Ladislavu Majerovi, Petru Bartoňkovi, Miloslavu Melounovi, Jiřímu Panušovi, Vladimíru Hlaváčovi, Rostislavu a Milanu Daňovým, Zdeňku Kudličkovi, Jiřímu Zrostovi ml., Radomíru Konopčíkovi, Petru a Svatopluku Simončičovi, Petru Vašovi, Petru Chramostovi, Ing. Jiřímu Gábrlíkovi, JUDr. JItce Skopalové a Jiřímu Zrostovi.
Starosta obce Grygov Otakar Hlaváč následně převzal spolu s ostatními starosty obcí postižených povodní poděkování za vzornou organizační práci z rukou předsedy Senátu Parlamentu ČR Dr. Pitharta v Praze.
Tato epizoda z historie obce je zapsána zlatým písmem do dějin našeho Sboru dobrovolných hasičů.

Jak u nás hořelo

Největší grygovský požár propukl ještě před založením hasičského spolku : 4. dubna 1884 ve dvě hodiny odpoledne začalo hořet v čísle popisném 1. Požár se rozšířil na dolní konec obce a podle vyprávění starších občanů shořelo všechno až po dráhu. Ten den vál silný severovýchodní vítr, a odnášel kusy došků, kterými byla většina domů v té době kryta až ke mlýnu. Vyhořelo celkem 62 domů.
První požár, k němuž se vydali grygovští hasiči už jako členové spolku, propukl na Sv. Trojici v roce 1900. Hořela vrata pana Skopalíka v č. 48, ale než tam hasiči dojeli, byla už vrata uhašena. 3. července 1900 propukl požár v hostinci v č. 102. Byl uhašen za 16 minut vodou, která stála v prohlubních kolem hostince. Hned 4. července uhodilo do domku Františka Michla (Židovská ulice), a tak stříkačka i hasiči měli práce dost. V srpnu pomáhali grygovští hasiči s požárem v Kožušanech. 2. října 1900 hořela stodola paní Polednové a ke konci října ještě stodoly Antonína Hudce a Anny Grochové z č. 86 a č. 103.
Další požár propukl v roce 1901, kdy se vzňala stodola Josefa Dosoudila a od ní také stodola Suchánkova. Než se podařilo třem bratrům přitlačit stříkačku ke kovárně, hořela i Zrostova chalupa. Všechny střechy byly tehdy kryty došky, proto se požár rychle šířil. Naštěstí bylo právě po dešti a vlhko zabránilo mohutnějšímu rozšíření požáru. Plot u Nezvalových nebo Štěpánkových byl stržen, a tak mohli hasiči vjet se stříkačkou až na dvůr. Oheň mezitím zachvátil i č. 74 Josefa Navrátila, na pomoc však přijely sbory ze Vsiska, Nového Dvoru, Velkého Týnce a Krčmaně, a proto se podařilo požár zvládnou.
1. května 1902 pomáhali grygovští hasiči při požáru ve Velkém Týnci, kde hořely tři domy a požár dosáhl i na zámek. Slabým článkem grygovských hasičů byla doprava, do Týnce je musel dovézt Antonín Novotný z Kožušan, který vozil písek na stavbu nádraží. Studna na týnecké faře byla hluboká 15 m, stříkačka z ní nemohla vytáhnout vodu, a tak hasiči museli pumpovat do nádob a z nich přelévat vodu do stříkačky. To už je ale volali ke kostelu, kam se oheň rychle šířil. Sakristie již začínala hořet, ale bratrům se ji podařilo uhasit. Grygovský sbor byl za svou pomoc odměněn, dostal od kapituly peněžní dar.
V roce 1935 hořelo u paní Grmolenské a ve mlýně.
V neděli 3. dubna 1938 odjelo 7 bratrů do Majetína na pohřeb dlouholetého člena hasičského sboru br. Dokládala. Br. podnáčelník jel také, ale u Strejčkového mu prasko kolo. Pan Strejček mu půjčil svoje, ale to prasklo za dvorem pana Suchého. Souhra nešťastných náhod ho zdržela v Grygově a jak tak obhlížel prasklé kolo, sklouzl mu pohled na činžovní dům u nádraží, kde se kouřilo ze střechy. Než přijel k vesnici, dům již hořel, protože ten den foukal silný vítr. K ohni se sjelo deset sborů, a to z Grygova, Velkého Týnce, Vsiska, Holice, Hodolan, Chválkovic, Olomouce města, Charvát a dva sbory z Přerova. Bylo velké štěstí, že požár postihl osamocený dům, protože při velkém větru by se rychle šířil celou vesnicí.
V roce 1943 na Štědrý den pomáhali grygovští hasiči při požáru v Novém Dvoře, kde vyhořely kůlny na stroje. Při jízdě se nachladil Bedřich Baďura, vážně onemocněl a v lednu 1944 zemřel.
Dne 23. března 1945 v 18. hodin zapálil ruský letec dům Vladimíra Složila. Shořela střecha nad obytným stavením, ostatní části domu byly včas lokalizovány. Na pomoc přijely sbory z Velkého Týnce a Krčmaně.
Od 1. května do 4. května 1945 ustupovala německá armáda směrem k Velkému Týnci. Na silnici byl nezvykle velký provoz. Na to přiletěla ruská letadla a střílela z kulometů. 8. května odpoledne bylo slyšet ruské kulomety od Kokor, kolem 4 hod. vyšla salva z děl a hned začalo hořet u Josefa Dosoudila ve chlévě a ve stodole, Rudolfa u Dosoudila stavení, u Cyrila Strnada obytné stavení a chlévy a u Antonína Smutného hořelo vše naráz. Zásah sboru při požárech nebyl možný, poněvadž všemi ulicemi a celou šíří seilnice prchala německá armáda. Ruské dělostřelectvo bušilo do prchající německé armády, takže granáty dopadaly na vesnici.
V roce 1946 zasahovali grygovští hasiči strojem u jednoho požáru a pomáhali p. Procházkovi ve mlýně při povodni.
1. srpna 1951 v poledních hodinách vypukl požár v čísle 43 u Jana Šurýna. Vybuchla bomba od plynového sporáku. K požáru přijel jak místní sbor, tak i sbor z Olomouce a Velkého Týnce. Požár se podařilo zdolat za 20 minut a nedošlo k žádnému úrazu. V noci z 30. září na 1. října 1951 hořelo u Jana Skopalíka. ZHasiči byli svoláni sirénou, přijel také olomoucký sbor. Později přijely ještě další sbory, ale jejich pomoci už nebylo potřeba. Grygovští hasiči brali vodu z obecního rybníka, motorová stříkačka pracovala bez zastávky sedm hodin. Vedlejší usedlosti se podařilo uchránit, ale majiteli přesto vznikla velká škoda.
„Nejslavnějším grygovským požárem“ je požár sokolovny z roku 1969. Propukl v lednu při hasičském plese. Pod střechou byly uskladněny plevy a piliny, které se vzňaly. Přítomní společensky velmi unavení hasiči se nemohli dostat do hořících prostor, na pomoc přijeli hasiči z Olomouce, ale střecha sokolovny už byla ohněm značně zdevastována. Jak to dopadlo? Sokolovna byla následně celá opravena.
O rok později byla uhašena stodola v kravíně, kde se vzňal stoh slámy.
V roce 1980 propukl požár u Navrátilů,kde kvůli vadné elektroinstalaci shořela celá střecha a horní patro. Roku 1982 shořela střecha a hospodářské budovy u Zbořilů.
Dne 13.8.1995 vypukl požár v rodinném domku čp. 24 majitelek Heleny Gajdíkové a Jindřišky Strnadové. Domek, který stál v těsné blízkosti školní vyvařovny, se vzňal pravděpodobně vinou dětí majitelky tak rychle, že nebylo možné ho ani okamžitým zásahem našich i profesionálních hasičů z Olomouce zachránit. Několik týdnů po uhašení se vzňaly zbytky domku vinou majitelky opětovně. Domek byl na základě rozhodnutí stavebního úřadu jako neopravitelný stržen.